SMILKA TUHÁ (Nardus stricta L.)

Stanoviště:
Pastviny, louky, vřesoviště, lesní cesty, horské hole, okraje rašelinišť.

Výskyt: Pahorkatiny až subalpínský stupeň.

Význam a biologické vlastnosti:
Smilka tuhá je typickým a  dominantním druhem horských nízkých trávníků, v  nichž je konkurenčně velmi silná. Při intenzivnějším hnojení, zvláště dusíkem, se její zastoupení v  porostu velmi rychle snižuje. Kvalita píce je podprůměrná. Její výskyt v  porostu indikuje chudé mělké půdy.

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý, hustě trsnatý druh, s  charakteristickým růstem výběžků v  hustých řadách.
Výška rostliny: 10–30 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé, tenké, tuhé, na bázi lysé nahoře drsné pouze s  jedním kolénkem.
List: Štětinovitý, šedozelený, většinou pouze přízemní. Listové pochvy hladké, tuhé, smáčknuté a  lesklé. Jazýček velmi krátký, tupý.

Generativní orgány:
Květenství: Lichoklasy přímé, jednostranné, 3–8 cm dlouhé, tenké, šedozelené nebo s  purpurovým nádechem, na špičce protažené v  10 mm dlouhou štětinu.
Termín květu: V–VI
Plod: Podlouhlá zašpičatělá obilka. Osina vybíhá z  pluchy na zadní straně obilky. Plucha na okrajích jemně pilovitá.
Délka obilky: 9 mm
Šířka obilky: 1 mm
HTS 0,4–0,5 g
Počet obilek v  1 g = 2500