Zakládání druhově pestrých porostů na svazích kolem dálnic

Potřeba vyšší druhové pestrosti v krajinných trávnících dochází v současné době nejen ochráncům přírody, ale i širší veřejnosti. Vazba motýlů a hmyzu na vybrané byliny, jeteloviny a trávy je hojně prezentována, přesto nejsou kroky vedoucí k zastavení poklesu výskytu motýlů a hmyzu v přírodě dostatečné. Založení kvetoucího porostu s podílem bylin se často setkává s obavami z dlouhého vývoje porostu, což v kombinaci s opravdu velmi malými výsevky druhově pestrých travních směsí (2-5 g/m²) zvyšuje riziko sice dočasného, ale často velmi intenzívního zaplevelení porostu do doby, než dojde k jeho úplnému zapojení.

Potenciál ploch, kde by mohly být vysévány druhově pestré porosty a tím byla zvýšena i potřebná biodiverzita v krajině, skýtá doprovodná vegetace komunikací. Důvody, proč se druhově pestré porosty kolem silnic a dálnic nevysévají masově, jsou vyšší cena osiva planých bylin, vysoké riziko eroze na uměle vytvořených svazích a s tím související neznalost technologie krycí plodiny (jílek jednoletý), která dočasně stabilizuje svah do doby, než se rostliny vyvinou. Chybí zkušenosti (projektantů, realizátorů a investorů) se založením, s následnou péčí a především dostatečná osvěta.

Inspirujícím příkladem, jak do krajiny kolem silnic a dálnic vnést větší druhovou pestrost flóry i fauny, je přírodě blízké ozelenění na svazích kolem dálnice D3, a to rovnou v délce 4 kilometrů na ploše 28.000 m². Od roku 2013, kdy byly tyto plochy na skalním masívu technologií hydroosevu založeny, se tato úspěšná zkušenost přenáší postupně na další úseky nově budovaných dálnic.

Hydroosev se provádí speciálním strojem, který aplikuje travní směsi postřikem na určenou plochu.  Hydroosev umožňuje ozelenění těžko dostupných ploch, ploch s horší kvalitou podkladové zeminy či příkrých svahů se sklonem až 60°. V kombinaci s dalšími technickými prvky protierozní ochrany je možno tuto metodu využít i na svazích se sklonem ještě větším. Výborně se doplňuje s kokosovými a jutovými přírodními geotextiliemi, geosyntetickými konstrukcemi, konstrukcemi typu Terramesh a s dalšími typy protierozních opatření. Aplikovaná směs pomáhá udržet půdu a osivo na požadovaném místě do doby, než tuto funkci převezme vlastní porost. Travní směs může být obohacena o přísady pro urychlení klíčení a živiny potřebné pro růst rostlin. Nespornou výhodou hydroosevu je také rychlost realizace. Vlastní nástřik se provádí vysokým tlakem hadicí nebo věžovou stříkací jednotkou zakončenou různými typy rozprašovacích trysek. Směs je obvykle navrhována v souladu s potřebami osévané plochy, obsahuje směs osiva, vody, hnojiva, organické hmoty a protierozních přísad. V závislosti na stanovišti bývá upravováno i složení komponent pro podporu klíčení a růstu. Používané osevní směsi mohou být doplněny o barvivo k odlišení osetých ploch.

Travobylinné porosty, které již několik let těší pohledy řidičů v Jižních Čechách, jsou již dostatečně stabilní a krásně kvetou. Tato osvícená realizace je unikátní nejen kombinací výsevu travobylinné směsi s výsadbou řízků rozchodníků pomocí hydroosevu, ale především úspěšným pokusem pracovníků Ředitelství silnic a dálnic ČR o snížení přímých nákladů na realizaci prostřednictvím výsevu přímo na skálu bez humusování a hlavně podstatným snížením nákladů na následnou údržbu těchto ploch. Směs trav a bylin byla podrobena kontrole Agentury ochrany přírody a krajiny a použité odrůdy travních druhů byly českého původu. Zvoleny byly rostlinné druhy vhodné do extrémně suchých podmínek. Současný porost vytváří jen malé množství biomasy a nevyžaduje téměř žádnou péči. Působí přirozeně a připomíná zahradní skalku nebo přirozeně pokrytý skalní ostroh. 

Tab.: Složení směsi pro ozelenění neohumusovaných svahů kolem dálnice D3