Agrostis Trávníky, s.r.o.
Npor. Krále 16
683 01 Rousínov u Vyškova

Tel: 517 370 607
603 950 236, 732 687 628
agrostis@agrostis.cz


Mapa stránek

Jak založit nový trávník?

Co se týká problematiky zakládání trávníků, přejděme rovnou k praktickému postupu, jak založit nový trávník, aby vše bylo správě. Pokud jsme si tedy ujasnili, jaký trávník chceme založit (funkce, stanovištní poměry), nastává chvíle pro první a dá se říci jednu z nejdůležitějších činností při zakládání trávníku, což je příprava půdy.

Způsoby zakládání trávníků

Způsoby, jak založit nový trávník jsou:

  1. generativní (založení trávníku výsevem)
    1. klasický výsev
    2. hydroosev (metoda, při které se aplikuje osivo nástřikem na osévanou plochu – nepřístupná stanoviště a svahy). Tento způsob se používá zejména u dopravních těles.
    3. instalace zatravňovacích rohoží (erozně ohrožená stanoviště)
  2. vegetativní
    1. pokládka předpěstovaného trávníku
    2. výsadba sazenic (okrajová záležitost)
Jak založit trávnik

Založení trávníku výsevem

Je dnes stále nejčastějším způsobem, jak založit trávník. Je nutné si uvědomit několik základních bodů:

  • termín výsevu trávníku
  • stanovení výsevku
  • způsob a provedení výsevu trávníku

Klíčení osiva je podmíněno vnitřními a vnějšími faktory. Mezi vnitřní faktory patří obecně kvalita osiva. Jde především o klíčivost, stáří, čistotu. Pokud nakupujeme osivo, veškeré tyto údaje jsou uvedeny na balení. Důležité je proto věnovat těmto informacím pozornost. Na obalech bývá také vyznačena doba použitelnosti. Je to rok, během kterého můžeme osivo vysévat bez významné ztráty klíčivosti. Osiva trav poměrně rychle ztrácejí svou klíčivost, a proto bychom již neměli používat osiva stará více jak 2 roky.

Jestliže si nejsme jisti stářím a kvalitou osiva, můžeme provést orientační zkoušku klíčivosti před samotným založením trávníku. Na vhodnou misku umístíme vlhký filtrační papír (lze použít i buničinu) a vysejeme přesně odpočítané množství semen. Misku uzavřeme průsvitným krytem a výsev udržujeme vlhký a nejlépe při pokojové teplotě. Nejrychleji klíčícím travním druhem je jílek, jehož semena klíčí již po 7 dnech. Nejpomaleji klíčí lipnice luční a to až 1 měsíc. Misku pravidelně kontrolujeme a odstraňujeme již vyklíčená semena, jejich množství evidujeme. Po uplynutí zhruba 3 – 4 týdnů vypočítáme klíčivost osiva.

Termín výsevu travního osiva vychází z období, kdy je nejvyšší pravděpodobnost zachování optimálních podmínek pro klíčení a vzcházení osiva. V praxi zakládáme trávníky výsevem ve dvou termínech, a to obecně na jaře a na podzim. Nelze přesně uvést časový údaj, kdy je nejvhodnější období pro zakládání trávníků. Velmi to závisí na konkrétních podmínkách stanoviště jako je poloha, nadmořská výška atd. Mezi trávníkáři se ale ustanovili následující termíny:

  • na jaře – 15.4. – 15.5.
  • na podzim 15.8. – 15.9.

Tyto termíny doporučované pro založení trávníku však nelze chápat přísně dogmaticky a přesně je dodržovat. Záleží také kromě klimatických podmínek stanoviště také na průběhu počasí v daném roce. Jak už bylo řečeno nejvýznamnějšími faktory pro vzcházení jsou voda (dešťové srážky) a teplota (půdy, vzduchu).

Kolem stanovení množství osiva na plochu – výsevku, již bylo napsáno mnoho. Nejjednodušší a nejpoužívanější metodou je hmotnostní stanovení výsevného množství. Pokud používáme osivo čerstvé, pak nám jistě postačí množství 20 g.m-2. Nejčastěji se ale používá množství 25 – 30 g.m-2. Vyšší dávky osiva na jednotku plochy jsou rozhodně plýtváním. Dříve klíčící druhy znemožňují pak vzcházení pomaleji klíčících, a to především z důvodu nedostatku prostoru. Tyto druhy se nedokáží prosadit, a nakonec tudíž nezaložíme trávník požadovaného druhového složení. V tomto případě je nutné si uvědomit, že při zakládání trávníku pracujeme se směsí osiv a neplatí zde pravidlo čím více, tím lépe. Naopak důležitější je dodržení optimálního výsevku (kolem 25 g.m-2), a především kvality provedení vlastního výsevu.

Doba vzcházení jednotlivých druhů trav:

  • jílek vytrvalý: 5 - 8 dnů
  • kostřava červená: 15 - 20 dnů
  • psineček tenký: 18 - 21 dnů
  • lipnice luční: 21 - 28 dnů

V dnešní době již někteří producenti osiv provádí ošetření osiva pomaleji klíčících druhů látkami, které klíčení výrazně urychlují, např. osivo takto ošetřené lipnice vzchází již během 14 dnů.

Technika výsevu nově zakládaného trávníku závisí především na našich možnostech a podmínkách. Na malých plochách většinou provádíme výsev ručně. Jedná se o jednoduchou a nenáročnou metodu, ale vyžadující určité zkušenosti a především pečlivost. Velmi důležité je pravidelné rozmístění osiva na plochu. Pokud nám požadované zkušenosti chybí, pomůžeme si rozdělením pozemku na menší plochy. Můžeme použít provázek, pomocí kterého si vytvoříme např. čtvercovou síť. Odvážíme si vypočítané množství osiva podle velikosti plochy a můžeme provést výsev. Při výsevu systematicky procházíme přes pozemek a rozhozem osivo jemně vyséváme. Je potřebné se naučit brát do dlaně vždy přibližně stejné množství osiva a provádět stejné pohyby rukou. Vhodné je nejprve provést osetí okrajových částí trávníku (okraje chodníků, zpevněných ploch, výsadeb) a potom provést výsev zbývající plochy. Při výsevu okrajů trávníku je lépe osivo nechávat volně propadávat mezi prsty téměř narovnané dlaně při současně kmitavém pohybu celého předloktí.

Doporučuje se i tzv. výsev do kříže. Požadované množství osiva se rozváží na dvě poloviny. První polovinu vyséváme při chůzi jedním směrem a druhou polovinu pak vysejeme kolmo na tento směr. Dalším usnadněním práce při nedostatku zkušeností s výsevem je možnost přidání písku nebo pilin do osiva. Směsi je pak větší množství a nedochází tak i při nepravidelném rozhozu k významným chybám při zakládání trávníků. Vhodné je osivo vždy před začátkem výsevu promíchat, nezbytné je provádět výsev za bezvětří!

Po provedení ručního výsevu následuje zapravení osiva. Při zapravování používáme hrábě a osivo tzv. zasekáváme do půdy. Postupujeme směrem dopředu. Osivo nesmíme zapravit příliš hluboko, docházelo by k nerovnoměrnému vzcházení. Optimální hloubka je kolem 0,5 cm. Na větších plochách je nereálné takto osivo zapravit. Pokud jsme postupovali podle předchozích pokynů – příprava půdy, kvalita osiva, výsev a pokud bude následovat po výsevu vhodné počasí, nemusíme si dělat starosti, trávník lze založit i z povrchu. Je nutno říci, že je více vystaveno nežádoucím vlivům, než pokud osivo zapravíme.

Jak založit nový trávnik

Další prací je válcování pozemku. Nejčastěji ho provádíme válcem, na menších plochách ovládaným ručně, na větších plochách tažený vhodným mechanizmem např. travní traktor.

Jiným způsobem založení trávníku výsevem je použití secího stroje. Existuje celá řada speciálních secích a přisévacích strojů pro trávníky. Liší se především typem výsevního ústrojí, ale to pro praktické účely není příliš podstatné. Důležitá je pro nás funkčnost a spolehlivost. Při výsevu pomocí secího stroje dochází většinou ke všem třem operacím - výsev, zapravení a utužení v jedné fázi při jednom přejezdu stroje. Pokud u některých typů strojů nedochází k utužení povrchu po výsevu, je nutné provést válcování samostatně.

Válcování má za úkol znovuobnovení kapilarity (kapilární vzlínavosti) v půdě, díky níž dochází k vzlínání (pohybu proti zemské přitažlivosti) vody k povrchu půdy, a tedy k semenům trav.

Hydroosev

Speciální metodou zakládání trávníku je tzv. hydroosev. Tento způsob se nejčastěji používá pro rychlé založení trávnatých ploch především na těžce dostupných místech – svahy. Směs osiva a vhodného pojiva (voda, celulóza, pryskyřice, akryláty, disperse atd.) je pod tlakem rozstřikována na určenou plochu. Rovnoměrnost výsevu značně závisí na zkušenostech obsluhy stroje. V praxi se tohoto způsobu nejčastěji užívá při zakládání trávníků na svazích kolem silnic a dálnic. Ve směsi mohou být obsaženy látky podporující klíčení a vzcházení osiva, látky zabraňující vysychání, a především látky umožňující fixaci osiva na extrémních svazích.

Instalace suchých rohoží

Touto metodou se v současné době zakládá jen velmi malé procento trávníků. Jde ale o metodu velmi perspektivní. Podstatou je textilie (rozložitelná z části nebo i zcela), na které je fixováno osivo. Textilie může být vyrobena z materiálu, který je schopen poutat vodu a dodávat mladým rostlinám živiny. Metoda instalace suchých rohoží je vhodná pro zakládání travnatých ploch na svazích i na rovinách. Jedná se o nejnákladnější způsob zakládání nových trávníků.

Založení trávníku pokládkou předpěstovaného trávníku

Tento způsob založení nového trávníku má proti založení trávníku výsevem především výhodu časovou. Trávník plní estetickou (okrasnou) funkci téměř ihned po položení a zatěžovaný může být v mnohem kratší době (zpravidla za několik týdnů). Nevýhodou pak může být jen určitá menší druhová nabídka ze strany trávníkových školek. Pěstují se především zátěžové trávníky – hřišťové, ale v současné době dochází k významnému rozšíření nabízeného sortimentu trávníků.

Jak jsme se již zmínili, předpěstované trávníky (trávníkové koberce) produkují tzv. trávníkové školky. Velkou výhodou je možnost výběru a shlédnutí trávníku ještě před jeho expedicí.

Trávníkové školky zakládají trávníky výsevem a trvá zhruba 1 rok, než je trávník vhodný k prodeji. Po celou tuto dobu dochází k pečlivému ošetřování.

Při expedici dochází pomocí speciálních strojů – slupovačů k odřezání svrchní části vegetační vrstvy. Vytvořené pásy trávníku se svinují do rolí a skládají na palety. Obvykle se řežou pásy 2 x 0,5 m (tzn. 1 m2), ale vše závisí na používaném stroji. Příliš velké rozměry rolí nejsou vhodné především pro vysokou hmotnost. Po naložení odjíždí trávník přímo k zákazníkovi. Při skládání ukládáme role nejlépe do stinného místa, kde je často kontrolujeme a vlhčíme. Musíme si předem uvědomit, jakou plochu trávníku jsme schopni položit během jednoho dne. Důležité je to proto, že především během teplého počasí dochází velmi rychle k vysychání jednotlivých koberců a může také dojít k zapaření trávníku. Nejlepší je, pokud je to možné, domluvit se v trávníkové školce na každodenní dodávce určité plochy čerstvého trávníku, který jsme schopni za den založit.

Příprava půdy se nijak neliší od přípravy půdy při zakládání trávníku výsevem. Při pokládání jednotlivé role rozvinujeme těsně vedle sebe. Koberce je nutné přitlačovat k sobě, jinak by později docházelo zvláště při vysychání k tvorbě nežádoucích spár mezi rolemi. Postupujeme tak, abychom si nepošlapali připravenou plochu, tzn. nové role přinášíme po již položeném trávníku. Práci je nutné provádět pečlivě. Po položení trávník zavlažíme a uválcujeme. Sledujeme, jak dochází k prokořenění, trávník zpočátku nezatěžujeme.

Založení trávniků

Založení trávníku výsadbou sazenic

Velmi okrajovým způsobem založení trávníku je metoda výsadby sazenic nebo oddenků. Uplatňuje se v teplých oblastech, a především u výběžkatých druhů, které tvoří malé počty semen (psineček výběžkatý). Výsadbu sazenic je možno také použít při ozeleňování střech.

 

Příprava půdy

Jak již bylo uvedeno, příprava půdy je jednou z nejdůležitějších operací při zakládání trávníku. A pokud se neprovede důkladně, nikdy nebudeme mít na špatně připraveném pozemku kvalitní trávník! V praxi se často přípravě půdy nevěnuje patřičná pozornost a později vznikající problémy, hlavně s růstem a zdravotním stavem trávníku, jsou jen velmi těžce a nákladně odstranitelné. Vlastní přípravu půdy před založením trávníku můžeme rozdělit do několika bodů:

  • skrývka ornice (provedení, uložení, ošetřování)
  • uklizení plochy staveniště
  • příprava podorniční vrstvy (modelace, zkypření, drenáž)
  • rozprostření ornice
  • příprava vegetační vrstvy

Pokud chceme zakládat trávník na plochách kolem domu, první fáze začíná ještě před zahájením stavby. Provedení skrývky ornice je nutné. Jestliže skrývku v okolí stavby neprovedeme, dojde zcela jistě ke zničení ornice (změna fyzikálních a chemických vlastností) hlavně přejezdy stavební mechanizací a celkově stavební činností.

Skrývku provádíme vhodnými mechanizmy (nakladače, bagry, buldozery). Vrstva ornice, kterou odkrýváme, závisí na charakteru stanoviště, ale obecně můžeme odtěžit minimálně 20 cm. Ornici odvážíme mimo plochu staveniště, kde již nemůže být ničena. Vytváříme hromadu maximálně do 1,5 m výšky, jinak může docházet k negativním změnám kvality ornice. V průběhu stavby musíme uloženou zeminu ošetřovat. Nezbytné je udržení hromady v bezplevelném stavu. Pokud zabráníme růstu plevelů již na hromadě, nedochází k nadměrnému zaplevelení ornice. Odplevelení je vhodné provádět pomocí postřiku totálním herbicidem, který působí i na kořenový systém plevelů a ničí tak celé rostliny. Přípravky, které použijeme, by neměly zanechávat v půdě dlouhodobě rezidua. Postřik je vhodné provádět minimálně dvakrát za rok. Při přípravě roztoku se řídíme přiloženým návodem. Dále si musíme uvědomit, že přípravky (na bázi glyphosate, sulphosate) pronikají do rostlin pouze prostřednictvím zelených částí a nepůsobí tedy na semena plevelů v půdě. Je proto účelné sledovat stav plevelů a postřik provádět vždy před tvorbou semen, nejlépe ve fázi kvetení.

Po ukončení stavby uklidíme zbytky stavebních odpadů z celé plochy staveniště. Není na škodu sledovat nakládání s odpady již v průběhu stavby a předejít tak následnému komplikovanému odstraňování především různých sutí, zbytků stavebních hmot atd. Nicméně i po uklizení staveniště stavební firmou je vhodné plochy ještě zkontrolovat. Ponechaný nesourodý materiál v půdě (sutě, dřevo, plasty) způsobí rozdílné vlastnosti vegetační vrstvy. Na místech, kde byl tento odpad ponechán, bude voda zasakovat různou rychlostí, a to se poté projeví na samotném vzhledu trávníku. Půda bude časem sesedávat a větší kameny budou mít tendenci dostávat se k povrchu, mocnost vegetační vrstvy bude tedy různá, a to bude mít také vliv na kvalitu trávníku. Je nutné odstranit všechny dřevěné části a obecně odpady organického původu (pařezy, kořeny, větve). Tyto totiž podléhají rozkladným procesům a později se půda nad nimi propadá. Dochází tedy ke vzniku nerovností, které se dají jen z obtížemi zcela odstranit. Navíc hrozí možnost růstu dřevokazných hub, jejichž plodnice nás velmi obtěžují a jejich trvalé odstranění je velmi problematické.

Tip: Veškeré sadové úpravy, a tedy i založení trávníku je vhodné zahájit až po úplném ukončení stavebních prací, předejde se tím zbytečným komplikacím.

Ještě před opětovným rozvezením ornice na pozemek je nutné provést hrubé terénní úpravy, tzv. modelaci terénu. Modelaci provádíme buď ručně nebo na větších plochách opět využíváme mechanizaci. Požadované svahování a modelaci provedeme tak, abychom později mohli na takto připravený pozemek rozprostřít kolem 20 cm ornice a vytvořit tak vlastní vegetační vrstvu. Na plochách, které jsou trvale zamokřené je účelné v této fázi zřídit drenáž. Obecné požadavky na drenáž jsou odvedení přebytečné vody z vegetační vrstvy a vytvořit tím tak optimální podmínky pro růst a vývoj trávníku. Na trvale zamokřených plochách zřizujeme tzv. plošnou drenáž. Jedná se o vrstvu silnou cca 15 cm, která splňuje právě požadavky rychlého odvodu vody (propustnost). V praxi se nejčastěji používá vrstva říčního štěrku frakce 0 – 32 mm, nebo drcené kamenivo stejné frakce. Po rozhrnutí této vrstvy je nutné položení filtrační vrstvy. K tomuto účelu nejčastěji používáme geotextilie (hustota do 300g . 1m2). Úkolem filtrační vrstvy je zamezení průniku jemných částic půdy do drenážní vrstvy, čímž by došlo k omezení propustnosti.

Nejčastěji však zřizujeme pouze drenážní svody ve formě příčných a podélných výkopů. Výkopy provádíme vhodnou mechanizací do hloubky 30 – 50 cm. Na dno umístíme drenážní trubky (flexi) a výkop potom zahrneme štěrkem. Nakonec přes výkop rozprostřeme geotextilii.

Dále je vhodné provést nakypření podorniční vrstvy. Nezbytné je to vždy pokud došlo ke zhutnění této vrstvy v důsledku stavební činnosti. Zkypřením dojde dříve k vytvoření požadované rovnováhy v půdě, ke vzájemnému propojení jednotlivých vrstev a také k rychlejší obnově kapilarity, která je důležitá pro zakládání trávníku.

Dostali jsme se až k rozprostření ornice. Pokud byla zemina dobře uložena a udržována v bezplevelném stavu nemělo by vlastní rozprostření činit žádné problémy. Na místě je opět využití vhodné mechanizace. Dbáme na minimalizaci přejezdů těžké techniky, čímž by opět docházelo k nežádoucímu utužení jednotlivých vrstev. Rozvážku provádíme tak, že začínáme v nejvzdálenější části pozemku a postupujeme tak abychom zbytečně nepřejížděli přes již rozhrnutou ornici. Doporučená vrstva ornice je kolem 15 cm.

Po hrubém rozprostření ornice musíme povrch urovnat. Nejlépe na základě půdního rozboru provedeme také tzv. zásobní hnojení. Jedná se o doplnění jednotlivých živin, a to především fosforu – P, draslíku – K, hořčíku – Mg. Dusík – N není vhodné v této fázi ještě příliš používat, protože se jedná o živinu velmi „pohyblivou“ a než bychom ji uplatnili, pravděpodobně by již byla vyplavena vodou do hlubších vrstev nebo byla využita půdními mikroorganismy (nitrifikace). Po aplikaci umělých hnojiv provedeme jejich zapravení, a to vláčením nebo použitím rotačních kypřičů. Podle výsledků rozboru půdy také upravujeme obsah humusu (organické hmoty) v půdě (vegetační vrstvě). Ke zvýšení obsahu humusu používáme nejčastěji čistou rašelinu, rašelinové substráty nebo kompost.

Při zakládání nových trávníků je potřebná je také úprava fyzikálních vlastností půdy, z nichž nejdůležitější je propustnost pro vodu. Těžší půdy proto vylehčujeme přidáním písku frakce 0 – 4 mm. Nejvhodnější je použít ostrý křemičitý písek (říční písek), tzv. kopaný písek nepoužíváme, pro jeho vysoký obsah jílovitých částic. Není vhodný ani již použitý slévárenský písek. Obsah písku závisí na vláhových poměrech stanoviště a také na intenzitě využití trávníku. Velmi intenzivní trávníky se závlahou mají ve vegetační vrstvě vyšší obsah pískových částic než trávníky méně intenzivní a bez závlahy. Organickou hmotu i písek také zapravujeme do půdy rotačními kypřiči.

Po této úpravě vegetační vrstvy je vhodné ponechat pozemek alespoň několik týdnů v klidu. Není na závadu, pokud veškeré tyto úpravy provedeme v jarním období a pozemek ponecháme v klidu až do podzimu, nebo naopak po podzimní přípravě zakládáme trávník až na jaře. Velmi často v praxi dochází k zakládání trávníku okamžitě po provedení terénních úprav což je pro vytvoření kvalitního trávníku nepřípustné. Pozemek se ponechává v klidu z několika důvodů:

  • sesedání zeminy
  • stabilizace fyzikálně chemických procesů
  • stabilizace vláhových poměrů
  • stabilizace mikrobiální činnosti
  • vyklíčení semen plevelů

Pokud jsme tedy ponechali pozemek v klidu došlo zcela jistě k vyklíčení semen plevelů. Mladé rostlinky opět likvidujeme za použití totálních herbicidů, mechanicky vláčením nebo mělkým zkypřením.

Před vlastním založením trávníku je nutné plochy pečlivě urovnat. Nyní je vhodná doba pro aplikaci tzv. startovacího hnojiva, které již může obsahovat více dusíku než v případě zásobního hnojení. Při použití kombinovaného hnojiva NPK je aplikační dávka 1,5 – 2 kg/ 100 m2. Rozhozené hnojivo zapravujeme mělce pomocí bran, rotačních kypřičů nebo na malých plochách ručně hráběmi. V této fázi zpracováváme pouze horní část vegetační vrstvy cca 5 cm, kde vytváříme tzv. výsevní lůžko. Odstraňujeme ještě poslední nežádoucí příměsi, jako jsou kameny vetší než 2 cm atd. Po celkovém urovnání pozemku máme již plochu připravenou pro založení trávníku.

Požadavky na vegetační vrstvu:

  • výška po slehnutí min. 120 mm
  • utužení max. 2,5 MPa do hloubky 100mm
  • obsah pískových částic
  • extenzivní trávník, bez závlahy 30 – 40 %, intenzivní trávník se závlahou 60 – 80 %
  • propustnost pro vodu 0,00087 – 0,0012 cm.s-1
  • půdní reakce pH/KCl 5,5 – 7,0
  • obsah organické hmoty (humus) 2,0 – 4,0 %
  • obsah přijatelných živin (dle Mehlicha)
    • Ca 1601 – 2100 mg.kg-1
    • K 101 – 210 mg.kg-1
    • P 31 – 60 mg.kg-1
    • Mg 81 – 160 mg.kg-1
  • zátěž mechanizace (strojů) max. 0,8 kg.cm-2