Eshop Květnaté louky
Směsi pro krajinné trávníky jsou vesměs druhově i odrůdově tak pestré, aby vytvářely porosty dostatečně plastické (schopné přizpůsobit se různým půdním či klimatickým podmínkám).
Doporučený výsevek krajinných travních směsí je 25 - 30 g/m2.
Roční potřeba čistých živin pro základní kategorie trávníků (g/m2)
|
Typ trávníku |
Dusík (N) |
Fosfor (P2O5) |
Draslík (K2O) |
Hořčík (MgO) |
|
Okrasný trávník |
10-25 |
3-5 |
10-15 |
1-2 |
|
Rekreační trávník - malé zatížení - vysoké zatížení |
5-15 10-15 |
2-3 3-5 |
8-12 10-15 |
1-2 2-3 |
|
Sportovní trávník - malé zatížení - vysoké zatížení |
15-25 20-35 |
5-10 10-15 |
15-20 20-25 |
2-3 3-5 |
|
Krajinný trávník |
0-10 |
0-5 |
0-10 |
0-1 |
Rekultivace
Při ozeleňování hald, výsypek, kontaminovaných ploch a různých jiných ekologických zátěžích je použití co možná nejširšího druhového spektra rostlin odolných vůči extrémním podmínkám naprostou nutností. Nejedná se o přirozeně a pestře kvetoucí květnaté louky, ale cílem sestavení parkové / krajinné směsi je v tomto případě úspěšnost často téměř jakéhokoliv ozelenění. V praxi jsou tyto plochy často ještě na svažitých pozemcích, takže je třeba kromě nízkého obsahu živin v půdě, hraničního pH, nevhodné zrnitosti, výskytu těžkých kovů potřeba řešit i protierozní opatření. Samotná volba směsi v těchto případech musí být doplněna technologií zahrnující zajištění výživy rostlin, zlepšení půdních podmínek, stabilizace materiálu na povrchu půdy, apod.
Mezi všeobecné zásady sestavování směsí do rekultivačních trávníků patří kromě již zmíněné druhové pestrosti kombinace vytrvalých a krátkodobých druhů, podíl krátkodobých druhů (jílků) by neměl překročit 10 %, rychle vzcházející druhy mají tvořit minimálně 20 %, vytrvalé jeteloviny mají tvořit 10-15 % směsi. V těchto směsí nehraje roli, zda se jedná o pícní nebo trávníkové odrůdy, základním kritériem je schopnost přežít extrémní stanovištní podmínky. Významnou roli v těchto typech ozelenění hrají jeteloviny, které se vyskytují ve většině přirozených travních porostů, ale jejich význam, spočívající v obohacování půdy dusíkem díky schopnosti fixace vzdušného dusíku symbiotickými bakteriemi rodu Rhizobium, v celkovém zlepšování úrodnosti kvality půd při rekultivacích ještě stoupá. V ČR je šlechtěna řada druhů jetelovin, od nichž jsou zapsány odrůdy a jejichž osivo lze získat u šlechtitelských nebo semenářských organizací. Pravidelně se přidávají do směsí pro druhově bohaté krajinné trávníky; výběr druhů se řídí podle vlhkostních poměrů stanoviště. Zařazení těchto komponent ocení včelaři, neboť řada druhů poskytuje potravu opylujícímu hmyzu (včelám a čmelákům). Zanedbatelné není ani estetické hledisko, neboť jeteloviny zvyšují barevnost a atraktivnost porostu.
Od roku 2013 je v České republice zapsána na Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem 26090 „Rekultivační osivová směs pro suché oblasti“, která je pod komerčním názvem ´Sahara´ na trhu dostupná a určena pro ozelenění sterilních a poškozených půd extrémně suchých oblastí. Travní směs obsahuje kromě 80 % trav, také 15 % jetelovin a 5 % bylin. Výsevek této zapsané směsi činí 10-15 g.m-2. Výsevky rekultivačních směsí se pohybují mezi 15-30 g.m-2.
