X

Poptávkový formulář

Pastevní směsi pro koně

Složení pastevní směsi pro koně je poměrně specifickou záležitostí a vyžaduje zastoupení druhů s vysokým obsahem vlákniny v píci. Koně dávají přednost porostům trav ve stadiu metání. Leguminózy nejsou zpravidla vzhledem k vysokému obsahu bílkovin v píci žádoucí. Původní plemena (Norik, Haflinger) využívají dobře i extenzívní porosty. U chovných stád a koní pro dostihy je nutná intenzívnější péče a využívání pastevních porostů. Předcházení nepříznivým následkům z překrmování vyžaduje vysévání pastevních směsí, které odpovídají potřebám koní, ať už se jedná o běžně dostupné čistě travní směsi bez jetelovin nebo pastevní směsi složené z travních druhů, které obsahují nízký podíl fruktanů.

Katalog sortimentu osiv 2021

Ceník osiv 2021

Produkty v kategorii

Pastevní směsi pro koně P-KONĚ Pastevní travní směs pro koně bez jetelovin
Pastevní směs pro koně bez jetelovin je složena z druhů poskytujících chutné krmivo, lze využít k pastvě i na seno. 
Pastevní směsi pro koně PK-KONĚ Pastevní travní krajinná směs pro koně
krajinná směs pro koně neobsahuje kostřavu rákosovitou a mezirodové hybridy, takže je z pohledu ochrany přírody vhodnější do krajiny.

Pro zdravý vývin koně je pastevní odchov naprosto nezbytný. Přirozený pohyb na pastvině přispívá ke správnému utváření končetin, hrudníku, hřbetu, zádě. Pro pastvu koní jsou vybírány sušší pozemky s dostatečnou půdní vláhou a hustě zapojeným drnem, který by měl odolávat poškozením kopyty. Porosty na půdách, které jsou trvale nebo po dešti zamokřené, jsou pro pastvu koní méně vhodné, protože u koní může docházet k nesprávnému utváření končetin. Z výše uvedených důvodů je vhodné pastvu koní začít až po oschnutí povrchu, v praxi obvykle v druhé polovině dubna. U žírných pastvin se počítá s ½ až 1 ha na jednoho paseného koně, koně potřebují kromě pastvy i dostatečný prostor k pohybu, takže je potřeba počítat s větší velikostí oplůtků, než u skotu. Koňské pastviny by neměly být na mělkých půdách i proto, že kůň spásá travní porost proti skotu na nižší výšku, neboli kůň je tzv. mělčí spásač. 

Složení pastevní směsi pro koně je poměrně specifickou záležitostí a vyžaduje zastoupení druhů s vysokým obsahem vlákniny v píci. Kůň je býložravec, má schopnost enzymatického i mikrobiálního trávení. Na rozdíl od přežvýkavců probíhá v trávícím traktu koně nejdříve trávení enzymatické a až následně trávení mikrobiální. Pro mikrobiální trávení jsou v slepém střevě a tračníku velmi omezené podmínky především pro deficit lehce stravitelných sacharidů a bílkovin, které jsou z velké části resorbovány již tenkém střevě. To je také jedna z příčin menší schopnosti využití vlákniny koňmi ve srovnání s přežvýkavci.

Koně dávají přednost porostům trav ve stadiu metání. Leguminózy nejsou zpravidla vzhledem k vysokému obsahu bílkovin v píci žádoucí. Původní plemena (Norik, Haflinger) využívají dobře i extenzívní porosty. U chovných stád a koní pro dostihy je nutná intenzívnější péče a využívání pastevních porostů. Se zlepšením životních podmínek, a úrovní zdravotní péče koní, se rozšířila obezita a s ní spojované zdravotní problémy. Mnozí chovatele již objevili, že kůň dokáže velmi dobře prosperovat jen na pícninové stravě a jádro se stává zbytečným komponentem krmné dávky. Základní složkou výživy je pícnina, ať v sušeném, nebo čerstvém stavu. V její kvalitě, výživné hodnotě a struktuře jsou rozdíly, které pokrývají široké spektrum požadavků koní na pokrytí jejich potřeb v různých kategoriích.

Předcházení nepříznivým následkům z překrmování vyžaduje vysévání pastevních směsí, které odpovídají potřebám koní, ať už se jedná o běžně dostupné čistě travní směsi bez jetelovin nebo pastevní směsi složené z travních druhů, které obsahují nízký podíl fruktanů. Tyto specializované travní směsi se dříve míchaly pouze tzv. „na přání“, ale nyní jsou na trhu dostupné. Zásadním aspektem, který je v dnešní době potřeba respektovat, je také vhodnost použitých travních druhů ve směsi pro výsev ve volné krajině. Např. troskut prstnatý je považován za travní druh s nízkým podílem fruktanů, ale pro výsev do krajiny je z pohledu Agentury ochrany přírody a krajiny značně nevhodný pro svoji tzv. nepůvodnost na našem území. Ostřice nebo zblochan se zase nepěstují na semeno, takže osivo těchto druhů je v podstatě nedostupné, i když je pro výživu koní vhodné.

Požadavky ochrany přírody zamezují zavlékání cizích genotypů rostlin, které nejsou přizpůsobeny daným podmínkám prostředí tolik jako místní typy, nebo dokonce zavlékání zcela nepůvodních druhů či odrůd. Proto by pro výsevy v krajině neměly být používány mezirodové hybridy a dokonce ani kostřava rákosovitá, jejíž používání v travních směsích je v posledních 30 letech velmi rozšířené. Vnesené genotypy se totiž kříží s původními, a mohou tak rozšiřovat regionálně méně vhodné geny a „zřeďovat“ původní genetickou pestrost a odolnost populace. Takové genetické degradaci přírodních populací by se proto používáním místních genotypů mělo zabránit.

S rozvojem ekologického pojetí zemědělství a životního stylu preferujícího domácí suroviny produkované na menších farmách, roste zájem o druhově pestré pícní směsi s marginálním podílem bylin, z nichž některé vynikají vysokým obsahem živin, dieteticky působícími aromatickými látkami, jiné mají vysoký obsah mikroelementů. Tento současný fenomén rozvíjí nejen estetickou složku vnímání barev a vůní, ale také zcela nezanedbatelně zvyšuje biodiverzitu porostu, protože biologická hodnota vysetých travních porostů je pak mnohem větší. Diverzita bylin umožňuje také větší diverzitu živočichů (motýli, hmyz, drobné ptactvo, apod.), kteří jsou na ně potravně či jinak vázáni.

Aktuality Agrostis

Aktuality

Směs KARNEVAL na Olšanském náměstí v Praze
Na Olšanském náměstí v Praze právě kvete pestrobarevná směs KARNEVAL.
Jak vznikalo nové logo Agrostis Trávníky, s.r.o.
Jak vznikalo naše nové logo a co symbolizuje?
Jsme členy: