X

Poptávkový formulář

Pastevní směsi

Doporučený výsevek pastevních směsí je 30 kg.ha-1

Produkty v kategorii

Pastevní směsi PS-SRHA Pastevní srhová travní směs
Pastevní srhová směs je určena na nezamokřená stanoviště, v období letních přísušků poskytuje hlubokokořenící srha svěží pastvu, srha v monokultuře omezuje problémy s nedopasky.
Pastevní směsi UNI 6 PASTVINA Univerzální pastevní travní směs
Pastvina univerzální obsahuje vyšší podíl jetele plazivého a poskytuje vhodnou píci pro všechny běžné druhy dobytku. Polopozdní až pozdní pastevní směs na 6–8 let.
Pastevní směsi UNI-P-10 Pastevní travní směs raná
Pastevní směs raná s vyšším zastoupením srhy laločnaté, poskytuje chutnou pastvu od časného jara do podzimu.
Pastevní směsi UNI-P-12 Pastevní travní směs raná
Pastevní směs raná s vysokým podílem srhy laločnaté a hybridu Festulolium.
Pastevní směsi UNI-P-20 Pastevní travní směs polopozdní
Pastevní směs polopozdní se využívá na 5-6 let, je vhodná pro pastvu i k sušení, poskytuje 2-3 seče a chutnou píci i v letních sušších podmínkách, vhodná pro těžší půdy.
Pastevní směsi UNI-P-21 Pastevní travní směs polopozdní
Pastevní směs polopozdní se využívá na 5-6 let, vhodná pro pastvu i k sušení, poskytuje 2-3 seče a chutnou píci i v letních sušších podmínkách, vhodná pro těžší půdy, s vyšším podílem jetele plazivého.
Pastevní směsi UNI-P-22 Pastevní travní směs polopozdní
Pastevní směs polopozdní se využívá na 5-6 let, je vhodná pro pastvu i k sušení, poskytuje 2-3 seče a chutnou píci i v letních sušších podmínkách, vhodná pro těžší půdy.
Pastevní směsi UNI-P-23 Pastevní travní směs polopozdní
Pastevní směs polopozdní se využívá na 5-6 let, je vhodná pro pastvu i k sušení, poskytuje 2-3 seče a chutnou píci i v letních sušších podmínkách.
Pastevní směsi UNI-P-30 Pastevní travní směs polopozdní až pozdní
Pastevní směs polopozdní až pozdní se využívá na 6-8 let, univerzální směs vhodná i do podhorských oblastí, svým složením odpovídá požadavkům na chutné a zdravé krmivo pro zvířata, varianta pro těžší půdy, základní složení.
Pastevní směsi UNI-P-31 Pastevní travní směs polopozdní až pozdní
Pastevní směs polopozdní až pozdní se využívá na 6-8 let, univerzální směs vhodná i do podhorských oblastí, svým složením odpovídá požadavkům na chutné a zdravé krmivo pro zvířata.
Pastevní směsi UNI-P-32 Pastevní travní směs polopozdní až pozdní
Pastevní směs polopozdní až pozdní se využívá na 6-8 let, univerzální směs vhodná i do podhorských oblastí, svým složením odpovídá požadavkům na chutné a zdravé krmivo pro zvířata.
Pastevní směsi UNI-P-33 Pastevní travní směs polopozdní až pozdní
Pastevní směs polopozdní až pozdní se využívá na 6-8 let, univerzální směs vhodná i do podhorských oblastí, svým složením odpovídá požadavkům na chutné a zdravé krmivo pro zvířata.
Pastevní směsi UNI-P-40 Pastevní travní směs pozdní dlouhodobá
Pastevní směs pozdní dlouhodobá se využívá na 8-10 let, vhodná i pro horské polohy a mělčí půdy, je složená z vytrvalých travních druhů, snáší dobře sešlapávání, možné využití na pastvu i seč, základní složení.
Pastevní směsi UNI-P-42 Pastevní travní směs pozdní dlouhodobá
Pastevní směs pozdní dlouhodobá se využívá na 8-10 let, vhodná je i pro horské polohy a mělčí půdy, je složená z vytrvalých travních druhů.
Pastevní směsi UNI-P-43 Pastevní travní směs pozdní dlouhodobá
Pastevní směs pozdní dlouhodobá se využívá na 8-10 let, vhodná je i pro horské polohy a mělčí půdy, je složená z vytrvalých travních druhů.

Mechanické ošetřování lučních a pastevních porostů

Ošetřování luk a pastvin povrchovými mechanickými zásahy se dříve považovalo za důležitou součást komplexu opatření při zlepšování travních porostů. Mechanické zásahy do drnu sledují zejména provzdušnění půdy, urovnání a utužení povrchu, úpravu vodního režimu, ničení plevelů a odstranění stařiny. Přestože za nedůležitější faktory při snaze o kvalitní travní porost lze považovat výživu a způsob využívání, bez smykování, a za určitých okolností i válení a vláčení, se nelze obejít.

 

Smykování povrchu

Smykování je nejdůležitější povrchový mechanický zásah do travního drnu na jaře, odstraňují se při něm nerovnosti, jako jsou krtiny a mraveniště. Nechají-li se krtiny nerozhrnuty, porost pod nimi vyhyne a na jejich povrchu se uchytí suchomilné plevele. Zarostlé krtiny se potom velmi obtížně odstraňují.  Smykováním se také rozetřou zbytky výkalů z loňské pastevní sezóny. Na pastvinách zůstávají pouze výkaly zvířat, která spásala starší porosty, nebo měla možnost příkrmu dalšími krmivy. Smyky by měly být lehké, přizpůsobovat se nerovnostem terénu, dobře roztírat výkaly a neměly by působit destruktivně na porost. Trámové smyky s rovným pracovním ústrojím jsou pro pastvinu nevhodné. Povrch pastviny se také urovnává při kosení nebo mulčování nedopasků v průběhu pastevní sezóny.

 

Válení povrchu pastviny

Dnes se válení většinou nedoporučuje, protože se neprokázal jeho vliv na zlepšení kvality a kvantity píce. Válení se může projevit i škodlivě, a to zejména na vlhkých těžkých půdách, kde se po tomto zásahu podpoří konkurenční schopnost vlhkomilných plevelů, jako jsou sítiny, ostřice, apod. Nejpříznivější účinek má válení na mezofytních a sušších loukách, hlavně na lehčích a silně humózních půdách. Trvalá pastvina s dobře zapojeným porostem nepotřebuje válet. Výjimku tvoří nové pastviny po založení, kdy se válci rovná povrch a zvyšuje se vzlínavost kapilární vody, která je nutná pro vzcházení zasetých rostlin.

 

Vláčení povrchu pastviny

V dřívější praxi se louky a pastviny, zejména z jara, velmi často vláčely především proto, aby se půda provzdušnila. Výzkumy zabývající se vláčením prokázaly, že na pícní hodnotu pastviny má vláčení spíše negativní vliv. Vláčení lehkými branami se na běžném travním porostu vůbec neprojeví a používají-li se těžké polní brány, sníží se kvalita i výnos píce. Dochází k poškozování odnožovacích uzlin u trav. Na travinných porostech, kde jsou rozšířeny ve větší míře plevelné byliny (zvláště širokolisté šťovíky) dochází k narušení drnu a půdy, čímž vznikají optimální podmínky pro klíčení těchto plevelů. Následně po tomto zásahu se zastoupení plevelných rostlin zvyšuje na úkor kulturních trav.

Některé „plevelné“ byliny jsou z pohledu zvyšování biodiverzity rostlin v krajině žádoucí, takže provzdušněním a prosvětlením porostu na pastvině je možné snížením podílu trav, podpořit výskyt např. kopretiny, kakostu, svízele a dalších bylin, které jsou z krmivářského pohledu podřadné, ale působí esteticky.

 

Kosení a mulčování nedopasků

V průběhu pastevní sezóny se na pastvině vytvoří ostrůvky nespásaných ploch – nedopasky. Ty vznikají na místech po výkalech nebo se jedná o různé druhy trav a bylin, které se vlivem stárnutí stávají pro zvířata méně přitažlivé z pohledu kvality píce. Většina těchto ploch by měla být alespoň 1x za rok pokosena nebo pomulčována. Velký podíl nedopasků vzniká také, když na jaře nadhodnotíme rozlohu spásaného oplůtku nebo pastviny, zvířata nestačí spást přidělenou plochu a porost zestárne. Jestliže podíl nedopasků není příliš vysoký (do 25 %), můžeme porost pokosit s ponecháním hmoty na povrchu pastviny. Zvířata zavadlé části rostlin (i z míst po výkalech) postupně zkonzumují. Při vyšším podílu nedopasků raději volíme mulčování, při kterém se rozdrcené rostliny rovnoměrně rozprostřou po povrchu pastviny. Část z nich se rozloží a část je opět konzumována zvířaty. Tímto zásahem zároveň rovnáme povrch pastviny a roztíráme výkaly.

Aktuality Agrostis

Aktuality

Nové nejmenší balení osiv Agrostis Trávníky
Osiva Agrostis Trávníky nově také v balení 50 gramů.
Směs KARNEVAL na Olšanském náměstí v Praze
Na Olšanském náměstí v Praze právě kvete pestrobarevná směs KARNEVAL.
Jsme členy: