Eshop Květnaté louky
Při zakládání větších ploch v krajině je nutné respektovat druhové složení přirozených travních porostů v oblasti, respektive podíl a složení bylinné složky v porostu. Použití konkrétních druhů, popř. odrůd závisí na klimatických podmínkách místa založení, půdních a orografických podmínkách (expozice, svažitost, nadmořská výška, členitost terénu). Ze skupiny trav se dává přednost druhům vytvářejícím menší množství fytomasy a snášejícím extenzívní způsob ošetřování. Na sušších stanovištích se z travních druhů do směsí zařazují hlavně kostřavy červené a kostřava ovčí, lipnice luční a psineček obecný. V omezené míře se používá i jílek vytrvalý, bojínek cibulkatý, lipnice smáčknutá, kostřava žlábkatá nebo smělek štíhlý. Směsi pro vlhčí stanoviště se někdy obohacují o poháňku hřebenitou, metlici trsnatou, lipnici hajní a lipnici bahenní. Porost se v průběhu dalšího vývoje ustálí na složení odpovídající podmínkám daného stanoviště. Vyšší počet druhů ve směsi zvyšuje pravděpodobnost úspěšného založení nového porostu. Ve směsi by měly být zastoupeny trávy trsnaté i výběžkaté. Asi 20 % komponent ve směsi by mělo mít schopnost rychlého vzcházení a růstu. Při zakládání nových porostů květnatých luk je často opomíjen aspekt rychlosti vývoje a zapojení porostu ve vztahu ke složení směsi, respektive podílu skupiny trav, jetelovin a bylin ve směsi a potřebnému výsevnímu množství osiva. V počátečním období vývoje porostu, kdy ještě nedochází k zapojení a porost je řídký a mezerovitý, je stanoviště silně ohroženo erozí, a to především na svažitých pozemcích. Vyšší podíl trav ve směsi urychluje zapojení a vývoj porostu při současném zvýšení výsevku. Důležitým aspektem potom zůstává vhodný výběr bylinných druhů, které se v silnější konkurenci trav dovedou uplatnit tak, aby nedošlo ke snížení druhové skladby porostu.
Při ozeleňování hald, výsypek, kontaminovaných ploch a různých jiných ekologických zátěžích je použití co možná nejširšího druhového spektra rostlin odolných vůči extrémním podmínkám naprostou nutností. Nejedná se o přirozeně a pestře kvetoucí květnaté louky, ale cílem sestavení směsi je v tomto případě úspěšnost často téměř jakéhokoliv ozelenění. V praxi jsou tyto plochy často ještě na svažitých pozemcích, takže je třeba kromě nízkého obsahu živin v půdě, hraničního pH, nevhodné zrnitosti, výskytu těžkých kovů potřeba řešit i protierozní opatření. Samotná volba směsi v těchto případech musí být doplněna technologií zahrnující zajištění výživy rostlin, zlepšení půdních podmínek, stabilizace materiálu na povrchu půdy, apod.
Mezi všeobecné zásady sestavování směsí do rekultivačních trávníků patří kromě již zmíněné druhové pestrosti kombinace vytrvalých a krátkodobých druhů, podíl krátkodobých druhů (jílků) by neměl překročit 10 %, rychle vzcházející druhy mají tvořit minimálně 20 %, vytrvalé jeteloviny mají tvořit 10-15 % směsi. V těchto směsí nehraje roli, zda se jedná o pícní nebo trávníkové odrůdy, základním kritériem je schopnost přežít extrémní stanovištní podmínky. Významnou roli v těchto typech ozelenění hrají jeteloviny, které se vyskytují ve většině přirozených travních porostů, ale jejich význam, spočívající v obohacování půdy dusíkem díky schopnosti fixace vzdušného dusíku symbiotickými bakteriemi rodu Rhizobium, v celkovém zlepšování úrodnosti kvality půd při rekultivacích ještě stoupá. V ČR je šlechtěna řada druhů jetelovin, od nichž jsou zapsány odrůdy a jejichž osivo lze získat u šlechtitelských nebo semenářských organizací. Pravidelně se přidávají do směsí pro druhově bohaté krajinné trávníky; výběr druhů se řídí podle vlhkostních poměrů stanoviště. Zařazení těchto komponent ocení včelaři, neboť řada druhů poskytuje potravu opylujícímu hmyzu (včelám a čmelákům). Zanedbatelné není ani estetické hledisko, neboť jeteloviny zvyšují barevnost a atraktivnost porostu.
Od roku 2013 je v České republice zapsána na Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem 26090 „Rekultivační osivová směs pro suché oblasti“, která je pod komerčním názvem ´Sahara´ na trhu dostupná a určena pro ozelenění sterilních a poškozených půd extrémně suchých oblastí. Směs obsahuje kromě 80 % trav, také 15 % jetelovin a 5 % bylin. Výsevek této zapsané směsi činí 10-15 g.m-2. Výsevky rekultivačních směsí se pohybují mezi 15-30 g.m-2.
