Agrostis Trávníky, s.r.o.
Npor. Krále 16
683 01 Rousínov u Vyškova

Tel: 517 370 607
603 950 236, 732 687 628
agrostis@agrostis.cz


Mapa stránek

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého

17.03.2017
Ing. Marie Straková, Ph.D., Agrostis Trávníky, s.r.o., Rousínov
Ing. Tomáš Gabriel, Gabriel, s.r.o., České Kopisty
RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko
Ing. Radek Machač, Ph.D., Oseva vývoj a výzkum, s.r.o., Zubří

Písčité půdní podmínky v okolí Bzence jsou poměrně známé a schopnost vytvořit stabilní druhově pestré společenstvo klesá v této téměř aridní oblasti úměrně s nízkým úhrnem srážek v průběhu vegetačního období. Založit souvislý kvetoucí porost na písčitém svahu je potom úkol už téměř neřešitelný. Díky výzkumnému projektu z Národního programu výzkumu II, jehož výstupem bylo mimo jiné vytvoření Druhově pestré směsi Panonie, která je od roku 2015 patentově chráněna, a která je určena ke zvýšení biodiverzity v suchých oblastech, byl úkol zatravnění tzv. Zážitkového vinohradu nad Bzencem pod kaplí Sv. Floriána o něco snazší. 

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Pohled ze svahu na město Bzenec v září 2015 (foto Marie Straková)

 

Hlavním požadavkem investora bylo v důsledku pozdního termínu výsevu (říjen 2015), co nejrychlejší ozelenění dlouhého písčitého svahu nad městem Bzenec, přičemž současně se měla použít jetelovinotravní směs s řebříčkem obecným, v níž byl výběr rostlinných druhů limitován podmínkou neubírání vody budoucímu vinohradu s nízkou konkurenční schopností vůči sazenicím révy vinné. Současně měl vzniknout porost, který bude suchu dobře odolný. Dá se zobecnit fakt, že travní druhy, které jsou považovány za suchovzdorné, jako je např. Bromus erectus nebo Festuca sp., nepatří k rychle vzcházejícím oporám protierozního řešení ve směsích, ale jejich zastoupení ve směsi je pro danou lokalitu perspektivní. Jeteloviny vzcházejí pomaleji, v suchých podmínkách obstojí, a navíc obohatí téměř sterilní písek o dusík, který dokáží poutat ze vzduchu. Na neprodukční části svahu, těsně pod kaplí sv. Floriána, měla být vyseta travobylinná směs Panonie, která měla, kromě odolnosti vůči suchu v budoucích letech a podpoření biodiverzity v krajině, splňovat také estetickou funkci.

 

Složení travobylinné směsi Panonie:

  • Trávy 80%: Agrostis capillaris 1%, Anthoxanthum odoratum 5%, Bromus erectus 2%,  Festuca rubra commutata 5%, Festuca rubra rubra 15%, Festuca rubra trichophylla 10%, Festuca rupicola 5%, Festuca trachyphylla 15%, Festuca valesiaca 3%, Koeleria macrantha 1,5%, Koeleria pyramidata 1,5%,Phleum phleoides 3%, Poa compressa 8%, Poa pratensis 5%
  • Byliny 15%: Agrimonia eupatoria 0,5%, Achillea millefolium 0,6%, Anthemis tinctoria 1%, Centaurea jacea 0,5%, Centaurea scabiosa 0,5%, Cichorium intybus 0,2%, Dianthus armeria 1%, Dianthus carthusianorum 1%, Hypericum perforatum 1,2%, Leontodon hispidus 0,8%, Plantago lanceolata 0,2%, Plantago media 0,4%, Potentilla argentea 0,6%, Potentilla recta 0,8%, Pyrethrum corymbosum 0,6%, Salvia pratensis 1,5%, Salvia verticillata 0,8/%, Sanguisorba minor 0,6%, Silene vulgaris 1,2%, Stachys recta 1%
  • Jeteloviny 5%: Anthyllis vulneraria 1,5%, Lotus corniculatus 1%, Medicago lupulina 0,5%, Onobrychis viciifolia 0,8%, Securigera varia 0,2%, Trifolium campestre 0,8%, Trifolium repens 0,2%

Doporučený výsevek: 4-6 g/m2

 

V situaci, jaká se vyskytla v Bzenci, se vhodným řešením jevilo použití tzv. „krycí plodiny“, což je termín dobře známý v zemědělství, ale bohužel méně známý nebo nevyužívaný mezi zahradníky, zahradními architekty a projektanty zeleně podél komunikací. Krycí plodinou, v tomto případě přesněji „krycí kulturou“, nazýváme plodiny, do kterých se podsévají víceleté pícniny. Aplikace této technologie, jako součást protierozního řešení na svazích, se používá při výsevu druhově pestrých travobylinných směsí s pomalým vývojem a nízkým výsevkem, které by neudržely svým kořenovým systémem horní vrstvu vegetačního substrátu a velmi pomalu by se zapojovaly. Pro tento účel je možné využít jílek jednoletý (Lolium multiflorum var. westerwoldicum), který z porostu postupně ustoupí poté, co splní svoji protierozní funkci rychlým zapojením na svahu a částečným zastíněným pomalu vzcházejících druhů. Není žádoucí, aby krycí kultura na stanovišti zůstávala trvale, protože konkrétně jílek jednoletý svým habitem, nižší odolností vůči suchu a vysokou konkurenční schopností neodpovídá záměrům a ostatním požadavkům, které jsou kladeny na travobylinné společenstvo. 

Samotný výsev travobylinné směsi byl realizován na konci října v roce 2015 prostřednictvím hydroosevu. Osévaná plocha s písčitou půdou o rozloze téměř 11 000 m2 se nacházela v prudkém svahu se dvěma terasami. Jedním ze základních požadavků investora na složení travobylinné směsi a technologii výsevu bylo zabránění plošné vodní erozi při přívalových deštích a následné škodě v níže položeném městě Bzenec. Použitý stroj střední velikosti „Finn T75 Hydroseeder“ s objemem nádrže 3000 l musel být kvůli obtížně přístupnému místu aplikace umístěný na pásovém transportéru Takeuchi TCR50. Hydroosevní směs obsahovala protierozní přísady, mulčovací materiál, půdní kondicionéry, fixátor a osivo. Na nejpříkřejší svahy o ploše cca 350 m2 přímo pod kaplí Sv. Floriána byly nataženy také protierozní sítě z kokosových přízí, na které byla následně hydroosevní směs aplikována. Kvůli různorodému terénu a odlišnému způsobu budoucího využívání, byly celkem vysety 3 typy travobylinných směsí. Na terasové cesty byla vyseta suchovzdorná směs do sadových mezipásů VV-17 vytvářející poměrně hustý pevný a přitom málo vzrůstný drn, který velmi dobře snáší mulčování. Pro prudký svah pokrytý textiliemi byla použita druhově pestrá travobylinná směs do sucha Panonie a na plochu vinice byla přímo „na míru“ vytvořena speciální směs.

K technologii použití krycí plodiny by se mělo při výsevech na svahy přistupovat především v těch případech, kdy je skutečně velmi pozdní termín výsevu směsi nebo v období, kdy hrozí přívalové deště. Z tohoto pohledu se jako nejvhodnější termín pro zakládání druhově pestrých porostů na svazích bez krycí plodiny jeví pozdní srpen a září.

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Písčitý svah pod kaplí sv. Floriána v Bzenci – září 2015 (foto Marie Straková)

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Tentýž svah v červnu 2016 osetý travobylinnou směsí Panonie na konci října 2015 s příměsí jílku jednoletého ve funkci krycí plodiny. Jílek v suchých podmínkách zasychá, ale porost je zapojen a v nižším patře se vyvíjejí žádoucí rostlinné druhy (foto Marie Straková)

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Detail porostu Panonie s jílkem jednoletým v červnu 2016 (foto Marie Straková)

 

Je známo, že proces vývoje společenstva květnaté louky, či travobyliných směsí trvá několik let a stejně je tomu i při použití jílku jednoletého, coby krycí plodiny pro ochranu porostu proti případné erozi na svahu. V prvním roce obvykle svah vypadá, jako by byl řídce oset pouze jílkem, ale během 2- 3 let se začnou více a více objevovat kvetoucí druhy a suchovzdorné trávy. Jílek postupně vymrzá nebo zasychá. Jeho setrvání v porostu může být mimo jiné zapříčiněno vysemeněním při opožděném termínu seče. Tento proces lze dobře sledovat např. na založení kvetoucího porostu Králičího kopečku v Květné zahradě v Kroměříži. Výsev s technologií krycí plodiny byl proveden v roce 2014. V roce 2015 se místy začaly objevovat dvouděložné druhy, ale převažoval řídký jílek, zatímco v roce 2016 již kopeček kvetl a začínal naplňovat představy autorů.

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Králičí kopeček v Květné zahradě v Kroměříži rok po výsevu (foto Marie Straková)

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Králičí kopeček v Květné zahradě v Kroměříži 2 roky po výsevu (foto Lenka Křesadlová)

 

V travobylinném porostu Panonie vysetém na bzeneckých píscích se v listopadu 2016 (rok po výsevu) objevují hvozdíky, šalvěje, úzkolisté kostřavy, barevné jeteloviny a prudký svah stále dobře drží, přičemž přirozený opad vytváří organickou hmotu pro zlepšení půdních podmínek. Nezanedbatelný význam má podíl jetelovin ve směsi, protože díky schopnosti poutat vzdušný dusík, se zvyšuje obsah živin v této téměř sterilní půdě. V roce 2017 lze předpokládat, že některé bylinné druhy již krásně pokvetou a vytvoří nový domov drobnému hmyzu a opylovačům.

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Druhově pestrá směs Panonie obsahuje suchomilné druhy, které jsou rok po výsevu již na stanovišti patrné (foto Marie Straková)

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Druhově pestrá směs Panonie obsahuje suchomilné druhy, které jsou rok po výsevu již na stanovišti patrné (foto Marie Straková)

 

Založení květnatých luk na svazích s využitím Panonie a jílku jednoletého
Šalvěj, řebříček a hvozdík na suchém svahu pod kaplí Sv. Floriána v Bzenci nabídnou v dalších letech krásnou podívanou (foto Marie Straková)

Svatební dekorace a velký výběr svatebních doplňků