X

Poptávkový formulář

POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.)

POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.)

Poháňka hřebenitá je typický druh krátkostébelných nízkoproduktivních přirozených pastevních i lučních porostů. Šlechtí se okrajově a  využívá se zejména pro extenzivní pastviny s nízkou úrovní výživy ve vyšších polohách. Na vlhčích stanovištích lze travní směs použít  do hřišťových a rekreačních trávníků. Má nižší konkurenční schopnost. Její růst je pomalý. Je vhodným komponentem druhově pestrých společenstev extenzívních krajinných trávníků.

POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) - další informace

Stanoviště:
Sušší až vlhké louky, pastviny, meze.

Výskyt: Nížiny až horské oblasti.

Význam a biologické vlastnosti:
Poháňka hřebenitá je typický druh krátkostébelných nízkoproduktivních přirozených pastevních i lučních porostů. Šlechtí se okrajově a  využívá se zejména pro extenzivní pastviny s nízkou úrovní výživy ve vyšších polohách. Na vlhčích stanovištích lze travní směs použít  do hřišťových a rekreačních trávníků. Má nižší konkurenční schopnost. Její růst je pomalý. Je vhodným komponentem druhově pestrých společenstev extenzívních krajinných trávníků.

Popis:
Charakteristika růstu: Víceletý až vytrvalý, volně trsnatý druh.
Výška rostliny: 20–60 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Tenké, hladké, tuhé, nevětvené.
List: Čepele stébelných listů jsou ploché, tence zašpičatělé, na svrchní straně jemně rýhované a  ke špičce drsné, na spodní straně hladké. Listové pochvy hladké, téměř srostlé. Jazýček velmi krátký, ouška nejsou vyvinuta. Vernace složená.

Generativní orgány:
Květenství: Lata je klasovitě stažená asi 5–10 cm dlouhá, složená ze dvou řad kratičce stopkatých klásků. Každý fertilní klásek přisedá ke sterilnímu klásku, jehož prázdné ostnitě zašpičatělé plevy tvoří charakteristický hřebínek.
Termín květu: VI–VII
Plod: Žlutá až žlutohnědá obilka, elipčitého tvaru. Plucha vybíhá v  kratičkou osinu.
Délka obilky: 3–6 mm
Šířka obilky: 0,5–1,2 mm
HTS 0,4–0,5 g
Počet obilek v  1 g = 1900–2200

Podobné

POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.)
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.)
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.)
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B)
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B)
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.)
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.)
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.)
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.)
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.)
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v  acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.)
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.)
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.)
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
POHÁŇKA HŘEBENITÁ (Cynosurus cristatus L.) LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.)
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
Jsme členy: