X

Poptávkový formulář

KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.)

KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.) - Kapesní atlas trav

Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Je velmi přizpůsobivá a  hojně zastoupená v  různých typech travních porostů. Šlechtí se především pro trávníkové a  doplňkově pro pícninářské využití, a  to ve třech morfologicky odlišných formách: trsnaté, krátce výběžkaté a  dlouze výběžkaté.

KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.) - další informace

Stanoviště:
Široká stanovištní amplituda, od suchých nížinných luk po vlhké horské louky a  pastviny.

Výskyt: Nížiny až hory.

Význam a biologické vlastnosti:
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Je velmi přizpůsobivá a  hojně zastoupená v  různých typech travních porostů. Šlechtí se především pro trávníkové a  doplňkově pro pícninářské využití, a  to ve třech morfologicky odlišných formách: trsnaté, krátce výběžkaté a  dlouze výběžkaté. Trsnaté a  krátce výběžkaté odrůdy jsou základem nejjemnějších okrasných trávníků, nejkvalitnější odrůdy se používají též na golfová jamkoviště. Výběžkaté trávníkové odrůdy se uplatňují více v  užitkových a  krajinných trávnících, zejména na chudších a  sušších stanovištích. Travní směs poměrně dobře přežívá sucho a  horko a  lze ji dobře využít i  na částečně zastíněných stanovištích. V  nehnojených extenzivně využívaných porostech často zcela převládá. Snáší časté a  nízké kosení, hůře snáší větší zatížení. Pro pícninářství má největší význam dlouze výběžkatá forma. Odrůdy se uplatňují v  extenzívně obhospodařovaných trvalých lučních i  pastevních porostech na extrémnějších stanovištích (ve vyšších polohách, chudších půdách); zaplňují v  nich spodní patro porostu a  zvyšují stabilitu drnu. Kvalita píce je průměrná.

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý trsnatý druh ozimého charakteru vytvářející krátké i  dlouhé podzemní výběžky.
Výška rostliny: 20–100 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Tuhé, přímé, hladké.
List: Listové čepele přízemních listů štětinovité, hluboce rýhované, u  stébelných listů většinou ploché. Listové pochvy hladké, uzavřené, u  dolních listů načervenalé, později vláknitě rozpadavé; Místo oušek jsou na přechodu listové pochvy a  listové čepele naznačeny jen malé výstupky, jazýček je zakrnělý. Vernace složená.

Generativní orgány:
Květenství: Nafialovělá, vzpřímená lata. Spodní větévky laty nesou vždy jednu kratší příosní větvičku. Klásky štíhlé, 4–6květé, osinaté.
Termín květu: V–VII
Plod: Obilka pluchatá, štíhlá. Plucha je ostře zašpičatělá, osinatá, osinka je dlouhá asi 1–2 mm. Stopečka válcovitá, hustě chlupatá, nahoře „talířovitá“, žlutá až žlutozelená.upatá, HTS těžko oddělit od pluch.
Krátce výběžkatá forma: Délka obilky: 4,6–7 mm, šířka obilky: 0,8–1,5 mm,
HTS 0,9–1,4 g, počet obilek v  1 g = 800–1000.
Dlouze výběžkatá forma: Délka obilky: 4–6 mm, šířka obilky: 1 mm,
HTS 0,8–0,9 g, počet obilek v  1 g = 1000–1200.
Trsnatá forma: Délka obilky: 4 mm, šířka obilky: 1 mm,
HTS 1 g, počet semen v  1 g = 1000.

Podobné

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) - Kapesní atlas trav
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny.
BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.) - Kapesní atlas trav
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.) - Kapesní atlas trav
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B) - Kapesní atlas trav
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B) - Kapesní atlas trav
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.) - Kapesní atlas trav
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.) - Kapesní atlas trav
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) - Kapesní atlas trav
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) - Kapesní atlas trav
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) - Kapesní atlas trav
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH.
LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
LIPNICE NÍZKÁ (Poa supina Schrader.) - Kapesní atlas trav
Lipnice nízká je méně známý druh vyšších oblastí. Okrajově se šlechtí a  využívá hlavně pro nízko kosené trávníky na silně zastíněných, vlhkých lokalitách.
Jsme členy: