X
V případě zájmu o tento produkt nás prosím kontaktujte prostřednictvím emailové adresy obchod@agrostis.cz

KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.)

KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) - Kapesní atlas trav

Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH. Zpočátku byla šlechtěna a  využívána pouze jako vysoce produkční pícní tráva, jejíž pícninářskou hodnotu však poněkud snižuje drsnost a  tvrdost píce a  obsah nežádoucích toxických alkaloidů.

KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) - další informace

Stanoviště:
Vlhké louky, příkopy, okraje komunikací, vlhké, výživné, těžké půdy. Dobře snáší vyšší pH, nevyhovují jí kyselé půdy.

Výskyt: Nížiny až podhůří, ve vyšších polohách roste výjimečně.

Význam a biologické vlastnosti:
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z  diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH. Zpočátku byla šlechtěna a  využívána pouze jako vysoce produkční pícní tráva, jejíž pícninářskou hodnotu však poněkud snižuje drsnost a  tvrdost píce a  obsah nežádoucích toxických alkaloidů. V  pastevních směsích musí být vysévána jako dominantní druh. Při nízkém zastoupení zůstává často nespásána. Na podzim netrpí zahníváním listů a  lze ji proto využít pro prodloužení pastvy na podzim. Je vhodná pro stanoviště s  vysokou hladinou podzemní vody. Vzhledem k  vysoké adaptabilitě druhu vůči různým nepříznivým faktorům se uplatňuje v  hrubších, ne příliš nízko kosených zatěžovaných trávnících (dostihové dráhy, výběhy, letištní a  parkovací plochy), v  užitkových trávnících veřejné zeleně, v  extenzivních trávnících krajinného charakteru na výsušných i  mokrých stanovištích a  k  zatravňování meziřadí ovocných sadů a  vinic. Při méně častém kosení vytváří vystoupavé trsy. Jemnější trávníkové odrůdy se stále častěji uplatňují v  hřišťových trávnících. Ve šlechtění trav je významným zdrojem genetického materiálu pro mezirodovou hybridizaci (Lolium x Festuca).

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý, trsnatý druh s  krátkými podzemními výběžky.
Výška rostliny: 60–150 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé, mohutné, s  vystouplými kolénky, většinou hladké, pouze pod latou drsné.
List: Listové čepele tuhé, drsné, na horní straně zřetelně rýhované, na rubu lesklé. Listové pochvy otevřené, u  přízemních listů drsné a  bělavé. Jazýček vytváří pouze úzký lem. Ouška na okraji brvitá, na konci zaokrouhlená. Vernace stočená.

Generativní orgány:
Květenství: Lata bohatá, až 40 cm dlouhá, v  horní části převislá, i  po odkvětu rozložená. Vřeteno a  větve laty drsné. V  nejspodnějším větvení laty jsou dvě až tři stejné větévky s  5–15 klásky. Klásky podlouhlé vejčité, pluchy osinaté.
Termín květu: VI–VII
Plod: Obilka je nejširší uprostřed nebo v  dolní polovině, okraje plušky jsou zakryty záhyby pluchy.
Délka obilky: 7–8–(9) mm
Šířka obilky: 1,2–1,5 mm
HTS 2,4–2,8 g
Počet obilek v  1g = 390–450

Podobné

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) - Kapesní atlas trav
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny.
BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.) - Kapesní atlas trav
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.) - Kapesní atlas trav
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B) - Kapesní atlas trav
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B) - Kapesní atlas trav
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.) - Kapesní atlas trav
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.) - Kapesní atlas trav
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.) - Kapesní atlas trav
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) - Kapesní atlas trav
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) - Kapesní atlas trav
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
LIPNICE NÍZKÁ (Poa supina Schrader.) - Kapesní atlas trav
Lipnice nízká je méně známý druh vyšších oblastí. Okrajově se šlechtí a  využívá hlavně pro nízko kosené trávníky na silně zastíněných, vlhkých lokalitách.
Jsme členy: