X

Poptávkový formulář

KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.)

KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.)

Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH. Zpočátku byla šlechtěna a  využívána pouze jako vysoce produkční pícní tráva, jejíž pícninářskou hodnotu však poněkud snižuje drsnost a  tvrdost píce a  obsah nežádoucích toxických alkaloidů.

KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) - další informace

Stanoviště:
Vlhké louky, příkopy, okraje komunikací, vlhké, výživné, těžké půdy. Dobře snáší vyšší pH, nevyhovují jí kyselé půdy.

Výskyt: Nížiny až podhůří, ve vyšších polohách roste výjimečně.

Význam a biologické vlastnosti:
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z  diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH. Zpočátku byla šlechtěna a  využívána pouze jako vysoce produkční pícní tráva, jejíž pícninářskou hodnotu však poněkud snižuje drsnost a  tvrdost píce a  obsah nežádoucích toxických alkaloidů. V  pastevních směsích musí být vysévána jako dominantní druh. Při nízkém zastoupení zůstává často nespásána. Na podzim netrpí zahníváním listů a  lze ji proto využít pro prodloužení pastvy na podzim. Je vhodná pro stanoviště s  vysokou hladinou podzemní vody. Vzhledem k  vysoké adaptabilitě druhu vůči různým nepříznivým faktorům se uplatňuje v  hrubších, ne příliš nízko kosených zatěžovaných trávnících (dostihové dráhy, výběhy, letištní a  parkovací plochy), v  užitkových trávnících veřejné zeleně, v  extenzivních trávnících krajinného charakteru na výsušných i  mokrých stanovištích a  k  zatravňování meziřadí ovocných sadů a  vinic. Při méně častém kosení vytváří vystoupavé trsy. Jemnější trávníkové odrůdy se stále častěji uplatňují v  hřišťových trávnících. Ve šlechtění trav je významným zdrojem genetického materiálu pro mezirodovou hybridizaci (Lolium x Festuca).

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý, trsnatý druh s  krátkými podzemními výběžky.
Výška rostliny: 60–150 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé, mohutné, s  vystouplými kolénky, většinou hladké, pouze pod latou drsné.
List: Listové čepele tuhé, drsné, na horní straně zřetelně rýhované, na rubu lesklé. Listové pochvy otevřené, u  přízemních listů drsné a  bělavé. Jazýček vytváří pouze úzký lem. Ouška na okraji brvitá, na konci zaokrouhlená. Vernace stočená.

Generativní orgány:
Květenství: Lata bohatá, až 40 cm dlouhá, v  horní části převislá, i  po odkvětu rozložená. Vřeteno a  větve laty drsné. V  nejspodnějším větvení laty jsou dvě až tři stejné větévky s  5–15 klásky. Klásky podlouhlé vejčité, pluchy osinaté.
Termín květu: VI–VII
Plod: Obilka je nejširší uprostřed nebo v  dolní polovině, okraje plušky jsou zakryty záhyby pluchy.
Délka obilky: 7–8–(9) mm
Šířka obilky: 1,2–1,5 mm
HTS 2,4–2,8 g
Počet obilek v  1g = 390–450

Podobné

KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.)
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.)
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.)
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B)
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B)
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.)
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.)
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.)
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.)
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.)
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.)
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.)
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.)
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) LIPNICE NÍZKÁ (Poa supina Schrader.)
Lipnice nízká je méně známý druh vyšších oblastí. Okrajově se šlechtí a  využívá hlavně pro nízko kosené trávníky na silně zastíněných, vlhkých lokalitách.
Jsme členy: