X

Poptávkový formulář

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.)

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.)

Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny. Jedna rostlina vytvoří až 2 000 obilek. Po dozrání jsou semena různě dormantní. Travní semena klíčí až při vyšších teplotách od konce května až do konce léta. Vzchází dobře z hloubky 2–5 cm. Rozšiřuje se osivem, statkovými hnojivy, substráty, balíčkovanou sadbou apod.

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) - další informace

Stanoviště:
Pole, vinice, rumiště, cesty, podél železnice, městská zástavba. Lehké, dostatečně vlhké půdy.

Výskyt:
Nížiny až pahorkatiny, nejvíce v teplých oblastech.

Význam a biologické vlastnosti:
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny. Jedna rostlina vytvoří až 2 000 obilek. Po dozrání jsou semena různě dormantní. Travní semena klíčí až při vyšších teplotách od konce května až do konce léta. Vzchází dobře z hloubky 2–5 cm. Rozšiřuje se osivem, statkovými hnojivy, substráty, balíčkovanou sadbou apod.

Popis:
Charakteristika růstu: Jednoletý volně trsnatý druh.
Výška rostliny: 20–60 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé nebo kolénkatě vystoupavé, hladké, pod lichoklasem drsné, ve spodní části často rozvětvené.
List: Čepele tuhé, až 30 cm dlouhé, drsné, listové pochvy draslavé, na okrajích chlupaté, místo jazýčků chloupky.

Generativní orgány:
Květenství: Lichoklasy válcovité, přímé, husté, štětinaté, 10 cm dlouhé, zelené nebo purpurové, vřeteno lichoklasu zakryté klásky. Klásky vyrůstají v paždí neopadavých štětin. Štětiny 5–10 mm dlouhé, zelené, později žluté; jejich zoubky směřují vzhůru, proto je lichoklas na dotyk zdola nahoru hladký. Plevy a pluchy bez osin.
Termín květu: VII–IX
Plod: Obilka vejčitého tvaru, zašpičatělá, lesklá, bělavá až žlutohnědá.
Délka obilky: 1,7–2,2 mm
Šířka obilky: 1 mm
HTS 4,20 g
Počet obilek v 1 g = 238

Podobné

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.)
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.)
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B)
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B)
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.)
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.)
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.)
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.)
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.)
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.)
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.)
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.)
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.)
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) LIPNICE NÍZKÁ (Poa supina Schrader.)
Lipnice nízká je méně známý druh vyšších oblastí. Okrajově se šlechtí a  využívá hlavně pro nízko kosené trávníky na silně zastíněných, vlhkých lokalitách.
Jsme členy: