X
V případě zájmu o tento produkt nás prosím kontaktujte prostřednictvím emailové adresy obchod@agrostis.cz

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.)

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) - Kapesní atlas trav

Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny. Jedna rostlina vytvoří až 2 000 obilek. Po dozrání jsou semena různě dormantní. Travní semena klíčí až při vyšších teplotách od konce května až do konce léta. Vzchází dobře z hloubky 2–5 cm. Rozšiřuje se osivem, statkovými hnojivy, substráty, balíčkovanou sadbou apod.

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) - další informace

Stanoviště:
Pole, vinice, rumiště, cesty, podél železnice, městská zástavba. Lehké, dostatečně vlhké půdy.

Výskyt:
Nížiny až pahorkatiny, nejvíce v teplých oblastech.

Význam a biologické vlastnosti:
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny. Jedna rostlina vytvoří až 2 000 obilek. Po dozrání jsou semena různě dormantní. Travní semena klíčí až při vyšších teplotách od konce května až do konce léta. Vzchází dobře z hloubky 2–5 cm. Rozšiřuje se osivem, statkovými hnojivy, substráty, balíčkovanou sadbou apod.

Popis:
Charakteristika růstu: Jednoletý volně trsnatý druh.
Výška rostliny: 20–60 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé nebo kolénkatě vystoupavé, hladké, pod lichoklasem drsné, ve spodní části často rozvětvené.
List: Čepele tuhé, až 30 cm dlouhé, drsné, listové pochvy draslavé, na okrajích chlupaté, místo jazýčků chloupky.

Generativní orgány:
Květenství: Lichoklasy válcovité, přímé, husté, štětinaté, 10 cm dlouhé, zelené nebo purpurové, vřeteno lichoklasu zakryté klásky. Klásky vyrůstají v paždí neopadavých štětin. Štětiny 5–10 mm dlouhé, zelené, později žluté; jejich zoubky směřují vzhůru, proto je lichoklas na dotyk zdola nahoru hladký. Plevy a pluchy bez osin.
Termín květu: VII–IX
Plod: Obilka vejčitého tvaru, zašpičatělá, lesklá, bělavá až žlutohnědá.
Délka obilky: 1,7–2,2 mm
Šířka obilky: 1 mm
HTS 4,20 g
Počet obilek v 1 g = 238

Podobné

BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.) - Kapesní atlas trav
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.) - Kapesní atlas trav
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B) - Kapesní atlas trav
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B) - Kapesní atlas trav
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.) - Kapesní atlas trav
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.) - Kapesní atlas trav
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.) - Kapesní atlas trav
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) - Kapesní atlas trav
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) - Kapesní atlas trav
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) - Kapesní atlas trav
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH.
LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
LIPNICE NÍZKÁ (Poa supina Schrader.) - Kapesní atlas trav
Lipnice nízká je méně známý druh vyšších oblastí. Okrajově se šlechtí a  využívá hlavně pro nízko kosené trávníky na silně zastíněných, vlhkých lokalitách.
Jsme členy: