X
V případě zájmu o tento produkt nás prosím kontaktujte prostřednictvím emailové adresy obchod@agrostis.cz

LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.)

LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.) - Kapesní atlas trav

Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd. Má velmi pomalý počáteční vývoj, od třetího užitkového roku je konkurenčně silná. V  travních porostech zaplňuje prázdná místa po odumření méně vytrvalých druhů a  snižuje tak mezerovitost a  nebezpečí zaplevelení. Nenahraditelná je na svažitých pastvinách, kde zabraňuje mechanickému poškozování a  následné degradaci porostů.

LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.) - další informace

Stanoviště:
Vlhké, výživné půdy, louky, pastviny, okraje cest, příkopy, svahy, travnaté stráně, rumiště, řídké listnaté lesy. Je nenáročná na stanoviště, ale nedaří se jí v  zastíněných polohách.

Výskyt: Nížiny až hory.

Význam a biologické vlastnosti:
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd. Má velmi pomalý počáteční vývoj, od třetího užitkového roku je konkurenčně silná. V  travních porostech zaplňuje prázdná místa po odumření méně vytrvalých druhů a  snižuje tak mezerovitost a  nebezpečí zaplevelení. Nenahraditelná je na svažitých pastvinách, kde zabraňuje mechanickému poškozování a  následné degradaci porostů. Je nedílnou součástí většiny hřišťových a  rekreačních trávníků, kde výrazně zvyšuje jejich odolnost vůči mechanické zátěži. Je citlivá na listové rzi v  podzimním období, které snižují kvalitu píce a  vizuální aspekt trávníků. Snáší kosení až na výšku 1 cm. Při vyšší zátěži vyžaduje vyšší dávky živin dusíku, fosforu a  draslíku. Období sucha snáší s  částečným odumřením listů, při dostatku vláhy však rychle obrůstá.

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý druh vytvářející dlouhé podzemní výběžky.
Výška rostliny: 30–120 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Okrouhlé nebo velmi slabě smáčknuté. Na bázi s  větším počtem odumřelých pochev.
List: Čepele listů zelené (v  různé intenzitě a  odstínech zbarvení), ploché, vzácněji některé svinuté, neojíněné, kápovitě zakončené se dvěma rýhami podél středního nervu. Čepel horního listu kratší než listová pochva. Jazýček krátký, límcovitý. Ouška nejsou vyvinuta. Vernace složená.

Generativní orgány:
Květenství: Laty jehlancovité, bohaté; klásky zelené řidčeji nafialovělé.
Termín květu: V–VIII
Plod: Obilka je zašpičatělá, plucha na bázi dlouze chlupatá, stopečka dosahuje do 1 délky pluch.
Délka obilky: 2,3–3,2 mm
Šířka obilky: 0,6–1 mm
HTS 0,26–0,35 g
Počet obilek v  1 g = 3300–5000

Podobné

BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.) - Kapesní atlas trav
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny.
BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.) - Kapesní atlas trav
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.) - Kapesní atlas trav
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B) - Kapesní atlas trav
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B) - Kapesní atlas trav
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.) - Kapesní atlas trav
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.) - Kapesní atlas trav
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.) - Kapesní atlas trav
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) - Kapesní atlas trav
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) - Kapesní atlas trav
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.) - Kapesní atlas trav
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH.
LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.) - Kapesní atlas trav
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
LIPNICE NÍZKÁ (Poa supina Schrader.) - Kapesní atlas trav
Lipnice nízká je méně známý druh vyšších oblastí. Okrajově se šlechtí a  využívá hlavně pro nízko kosené trávníky na silně zastíněných, vlhkých lokalitách.
Jsme členy: