X

Poptávkový formulář

KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.)

KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.)

Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích. Šlechtí a  využívá se okrajově pro ozeleňování suchých stanovišť. Uplatňuje se hlavně v  okrasných a  parkových trávnících, střešních zahradách, na zastíněných lokalitách pod stromy a  jako méně vzrůstná doplňková komponenta do směsí pro extenzivně obhospodařované krajinné trávníky na chudších půdách, trávníky podél komunikací apod.

KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) - další informace

Stanoviště:
Suché pastviny, světlé lesy, lesní lemy, písčiny.

Výskyt: Nížiny až podhůří.

Význam a biologické vlastnosti:
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v  acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích. Šlechtí a  využívá se okrajově pro ozeleňování suchých stanovišť. Uplatňuje se hlavně v  okrasných a  parkových trávnících, střešních zahradách, na zastíněných lokalitách pod stromy a  jako méně vzrůstná doplňková komponenta do směsí pro extenzivně obhospodařované krajinné trávníky na chudších půdách, trávníky podél komunikací apod. Má nízké nároky na hnojení. Na podzim si dlouho uchovává zelené zbarvení. Nesnáší časté, ani příliš nízké kosení. Je méně odolná vůči zátěži.

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý, hustě trsnatý druh.
Výška rostliny: 20–60 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé nebo obloukovitě vystoupavé, tenké, pod latou drsné.
List: Čepele svinuté, štětinovité až vláskovité, živě až šedě zelené, někdy s  modrozeleným nádechem. Listové pochvy otevřené, jen u  báze srostlé, často pýřité. Nápadný je přechod otevřené pochvy v  úzkou štětinovitou čepel. Jazýček nezřetelný. Malá ouška. Vernace složená.

Generativní orgány:
Květenství: Lata je chudá, stažená až 12 cm dlouhá, s  jednotlivě přisedajícími drsnými větévkami. Klásky jsou zelené až nafialovělé, osinaté.
Termín květu: V–VII
Plod: Žlutohnědá vejčitá obilka, v  horní části zašpičatělá. Plucha vybíhá v  krátkou osinu.
Délka obilky: 4–6 mm
Šířka obilky: 0,7–1,4 mm
HTS 0,4–0,7 (1) g
Počet obilek v  1 g = 1500–2000

Podobné

KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.)
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.)
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.)
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B)
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B)
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.)
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.)
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.)
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.)
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.)
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.)
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.)
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.)
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.) LIPNICE NÍZKÁ (Poa supina Schrader.)
Lipnice nízká je méně známý druh vyšších oblastí. Okrajově se šlechtí a  využívá hlavně pro nízko kosené trávníky na silně zastíněných, vlhkých lokalitách.
Jsme členy: