Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně. Je suchomilnější. Okrajově se šlechtí pro nezemědělské využití. Vytváří nízký hustý drn odolný vůči sešlapávání. V zimě si udržuje zelenou barvu listů, zahajuje růst brzy na jaře. Odrůdy jsou určeny zejména pro hřišťové trávníky se zimním provozem.
Stanoviště:
Suché louky, pastviny, úhory, světlé lesy.
Výskyt: Nížiny až podhůří.
Význam a biologické vlastnosti:
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně. Je suchomilnější. Okrajově se šlechtí pro nezemědělské využití. Vytváří nízký hustý drn odolný vůči sešlapávání. V zimě si udržuje zelenou barvu listů, zahajuje růst brzy na jaře. Odrůdy jsou určeny zejména pro hřišťové trávníky se zimním provozem.
Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý, volně trsnatý druh.
Výška rostliny: 10–80 cm
Vegetativní orgány:
Stéblo: Tenké, tuhé, vystoupavé, na bázi cibulkatě ztlustlé.
List: Čepele šedozelené až zelené, na okrajích poněkud drsné. Listové pochvy hladké, oblé, poněkud nadmuté. Jazýček špičatý.
Generativní orgány:
Květenství: Lichoklas úzce válcovitý, 1–10 cm dlouhý, velmi hustý, plevy krátce osinkaté, pluchy bez osin.
Termín květu: VI–VIII
Plod: Obilka vejčitého tvaru, bělavá až béžová s lesklým povrchem.
Délka obilky: 1,4–2 mm
Šířka obilky: 0,6–1 mm
HTS 0,4–0,59 g
Počet obilek v 1 g = 2500