X

Poptávkový formulář

KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.)

KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.)

Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd. Je komponentem travních a  jetelotravních směsí pro dočasné louky a  pastviny. Je využívána i  při zakládání trvalých travních porostů, kde zajišťuje produkci v  prvních třech letech. Poskytuje kvalitní píci. Snáší i  drsné klimatické podmínky. Nesnáší vysoké dávky dusíku, dobře ale využívá nižší dávky organických hnojiv.

KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) - další informace

Stanoviště:
Louky, pastviny, nezemědělská půda. Roste na všech typech půd.

Výskyt: Nížiny až podhůří.

Význam a biologické vlastnosti:
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd. Je komponentem travních a  jetelotravních směsí pro dočasné louky a  pastviny. Je využívána i  při zakládání trvalých travních porostů, kde zajišťuje produkci v  prvních třech letech. Poskytuje kvalitní píci. Snáší i  drsné klimatické podmínky. Nesnáší vysoké dávky dusíku, dobře ale využívá nižší dávky organických hnojiv. Nevýhodou je malá vytrvalost a  nízká konkurenční schopnost vůči plevelům a  jiným travám, zejména při vyšší úrovni hnojení. Ve šlechtění trav je zdrojem genetického materiálu pro mezirodovou hybridizaci (Lolium x Festuca).

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý volně trsnatý druh.
Výška rostliny: 40–100 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Přímé až obloukovitě vystoupavé, hladké.
List: Čepele ploché, na povrchu žebrované, téměř hladké, naspodu lesklé. Listové pochvy až k  bázi otevřené, hladké, u  přízemních listů hnědavé, vláknitě rozpadavé. Jazýček krátký, tupě zoubkovaný, zašpičatělá dlouhá ouška. Vernace stočená. Ve sterilním stavu se podobá Lolium multiflorum.

Generativní orgány:
Květenství: Laty vzpřímené, často převislé, v  nejspodnějším větvení laty jsou dvě nestejné větve, delší s  4–6 klásky, slabší s  1–3 klásky. Vřeteno i  větévky laty jsou hladké. Klásky se skládají z  5–8 kvítků. Pluchy nemají osinu.
Termín květu: VI–VII
Plod: Obilka je válcovitá, s zašpičatělou pluchou, žlutavě šedá, nervy jsou zřetelnější jen k  vrcholu, střední zřetelné až k  bázi. Stopečka válcovitá, dlouhá 2 mm, částečně odstálá, po celé délce stejně silná, na konci se často talířovitě rozšiřuje.
Délka obilky: 5–7 mm
Šířka obilky: 1,3–1,6 mm
HTS 1,8–2,3 g.
Počet semen v 1 g = 500

Podobné

KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.)
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.)
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.)
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B)
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B)
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.)
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.)
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.)
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.)
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v  acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.)
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.)
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.)
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.)
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.) LIPNICE NÍZKÁ (Poa supina Schrader.)
Lipnice nízká je méně známý druh vyšších oblastí. Okrajově se šlechtí a  využívá hlavně pro nízko kosené trávníky na silně zastíněných, vlhkých lokalitách.
Jsme členy: