X

Poptávkový formulář

TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.)

TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.)

Trojštět žlutavý snáší ekologicky drsnější podmínky. Je typickým zástupcem druhově pestrých horských trojštětových i  mezofilních ovsíkových luk. Šlechtěné odrůdy se uplatní se v  podhorských a  horských trvalých kulturních loukách a  pastvinách. Při vysokém zastoupení v  porostu způsobuje v  alpských zemích tzv. kalcinózu skotu. Je převážně jarního charakteru a  metá i  do dalších sečí. Díky kolénkatě zahnutým osinám má sklony k  vytváření „shluků“ obilek, což v  praxi značně komplikuje strojní výsev.

TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) - další informace

Stanoviště:
Louky, pastviny, úhory.

Výskyt: Nížiny až horské oblasti.

Význam a biologické vlastnosti:
Trojštět žlutavý snáší ekologicky drsnější podmínky. Je typickým zástupcem druhově pestrých horských trojštětových i  mezofilních ovsíkových luk. Šlechtěné odrůdy se uplatní se v  podhorských a  horských trvalých kulturních loukách a  pastvinách. Při vysokém zastoupení v  porostu způsobuje v  alpských zemích tzv. kalcinózu skotu. Je převážně jarního charakteru a  metá i  do dalších sečí. Díky kolénkatě zahnutým osinám má sklony k  vytváření „shluků“ obilek, což v  praxi značně komplikuje strojní výsev.

Popis:
Charakteristika růstu: Vytrvalý, volně trsnatý druh.
Výška rostliny: 30–80 cm

Vegetativní orgány:
Stéblo: Tenké, nevětvené, přímé. Kolénka chlupatá, horní kolénka nezakrytá listovou pochvou.
List: Čepele zelené, úzce zašpičatělé. Listové čepele i  pochvy hustě pokryty velmi krátkými, jemnými chloupky. Jazýček krátký pilovitý.

Generativní orgány:
Květenství: Laty vzpřímené nebo převislé, jen za květu dlouhé, oválné, žlutavě lesklé nebo slabě purpurové.
Termín květu: V–VI
Plod: Zlatožlutá, ochmýřená, velmi lehká obilka s  kolénkatě zahnutou  osinou.
Délka obilky: 4–5 mm
Šířka obilky: 1–1,5 mm
HTS 0,27 g
Počet semen v  1 g = 2500

Podobné

TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) BÉR ZELENÝ (Setaria viridis (L.) P. B.)
Bér zelený lokálně zapleveluje hlavně širokořádkové plodiny. Rozmnožuje se semeny.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) BOJÍNEK HLÍZNATÝ (Phleum bertolonii DC.)
Bojínek hlíznatý je blízce příbuzný druh bojínku lučního, od kterého se odlišuje obtížně.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) BOJÍNEK LUČNÍ (Phleum pratense L.)
Bojínek luční je významný kulturní pícní druh zejména ve vlhčích oblastech, který se šlechtí a  pěstuje v  řadě odrůd vhodných pro luční i  pastevní směsi. Velmi dobře se uplatňuje v  dočasných a  trvalých jetelotravních  porostech.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) CHUNDELKA METLICE (Apera spica-venti (L.)P.B)
Chundelka metlice je obtížný plevel, který zapleveluje hlavně ozimé obiloviny, řepku, víceleté pícniny, ozimou zeleninu.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) JEŽATKA KUŘÍ NOHA (Echinochloa crus-galli (L.)P.B)
Ježatka kuří noha je velmi agresivní plevel, hlavně v  okopaninách, kukuřici a  zelenině. Silně konkuruje vzcházejícím kulturním travám.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) JÍLEK MNOHOKVĚTÝ (Lolium multiflorum Lamk.)
Jílek mnohokvětý je významný pícní druh, který se často využívá na orné půdě a v intenzívně obhospodařovaných dočasných loukách, kde poskytuje vysoké výnosy velmi kvalitní píce.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) JÍLEK VYTRVALÝ (Lolium perenne L.)
Jílek vytrvalý je typický představitel krátkostébelných porostů ovlivněných pastvou, častějším kosením nebo sešlapáváním.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) KOSTŘAVA ČERVENÁ (Festuca rubra L.)
Kostřava červená je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. 
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) KOSTŘAVA LUČNÍ (Festuca pratensis Huds.)
Kostřava luční je typický představitel mezofilních až hygrofilních luk a  pastvin. Patří mezi nejhodnotnější pícní druhy s  celou řadou vyšlechtěných odrůd.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) KOSTŘAVA OVČÍ (Festuca ovina L.)
Kostřava ovčí je velmi proměnlivý druh s  blízce příbuznými, obtížně identifikovatelnými taxony. Dominuje především v acidofilních krátkostébelných trávnících a  acidofilních lesích.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) KOSTŘAVA RÁKOSOVITÁ (Festuca arundinacea Schreber.)
Kostřava rákosovitá není v  našich přirozených porostech příliš rozšířena; vyhovují jí zejména vlhké louky a  je jedním z diagnostických druhů vzácnějších porostů na slaných půdách s  vyšší hodnotou pH.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) LIPNICE BAHENNÍ (Poa palustris L.)
Lipnice bahenní, typický druh lučních biotopů s  dostatkem vláhy a  živin; snese však i  zamokření a  přísušek. Vzhledem ke kvalitě píce byla zařazena do sortimentu kulturních trav, i  když se šlechtí jen okrajově.
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) LIPNICE HAJNÍ (Poa nemoralis L.)
Lipnice hajní je typický stínomilný lesní druh indikující čerstvé, vzdušné, neutrální až slabě kyselé půdy. 
TROJŠTĚT ŽLUTAVÝ (Trisetum flavescens (L.)P.B.) LIPNICE LUČNÍ (Poa pratensis L.)
Lipnice luční je nejčastější druh našich lučních a  pastevních porostů. Je šlechtěna a  pěstována ve velkém počtu odrůd.
Jsme členy: